Září 2011

Diplom pro Trolejbus

29. září 2011 v 20:31 | Stříbrná hvězda |  Soutěže+diplomy

Kapitola 16.

29. září 2011 v 10:00 | Stříbrná hvězda |  Příběhy
Pro Okurče... :)

Leopardí stín měl jít dnes na ranní hlídku, společně s Ledovým drápem a Dešt'ovkou. Zdálo se, že se vzbudil jako první. Vzbudil Ledového a mňoukl mu, at' se de najíst nebo něco, že zatím dojde pro Dešt'ovku. Ledový přikývl a začal se umývat. Leopardí stín mezi tím odběhl k učednickému doupěti. "Dešt!ovko! Spíš?" zašeptal. Dešt'ovka se ihned rozespale posadila. "Ano, Leopardí stíne?" mňoukla.
"Pojd', vždyt! jdeme na hlídku," připoměl jí.
" Jo, jasně." Dešt'ovka byla najednou celá čilá a nedočkavá hlídky. Došli spolu ke vchodu na tábora, kde už na ně čekal Ledový dráp. "Můžeme?" zeptal se Leopradí. Kočky přikývli.
Vyrazili. Měli za úkol zkontrolovat hranici s Vodním a Ohnivým klanem, a zbytek území Měsíčních. Měli toho hodně, zdálo se, že se vrátí nejdříve, až bude Slunce nejvýše.
Začali hranicí s Ohnivými. Dešt'ovka se zdála být velmi zvědavá..."Leopardí stíne, jaké to je, být zástupce?"
"Nic zvláštního. Jen máš větší zodpovědnost. Musíš hlídta klan, když je velitel prxč, organizovat hlídky a tak podobně...Proč se ptáš?"
"Jen tak...A jsi rád, že jsi zástupce?"
Takovouhle otázku nečekal. Nevěděl co odpovědět. "No..Jo, asi jo.," usmál se své odpovědi. Dešt'ovka se zamyšleně podívala před sebe. Leopardí si pomyslel, na co asi myslí.
Po chvilce ticha, se Dešt'ovka znova zeptala, tentokrát Ledového drápa. "A ty, Ledový drápe?"
"Co já?" zeptal se.
"No, chtěl by jsi být zástupce?"
"Já..Já..Asi ne, Dešt'ovko. Může se ti to zdát jako skvělá věc, ale máš s tím najednou mnoho zodpovědnosti," odpověděl a přitom ho napadlo, jaké by to bylo kdyby byl zástupcem on. Byla to opravdu pravda, když Dešt'ovce mňoukl, že by zástupcem nechtěl být? No, možná by i chtěl...Nebo by mu spíše nevadilo jím být. Ale rozhodně to nebral jako hlavní věc, a vcelku dobře se bez toho obejde, dokončil své úvahy.
Zdálo se, že se Dešt'ovka s takovými odpovědi spokojila. Leopardí stín přemýšlel, proč to chtěla Dešt'ovka vědět. Bylo to z pouhé zvědavosti? Nejsíš ano...
Hranici s Ohnivými přešli nadále mlčky.
Po nějaké době, už byli na hranici s Vodními. "Dejte si na ně pozor. Často a rádi chodí k nám, na naše území," varoval je Leopardí stín. Nějakou dobu šli zase mlčky, když v tom se Leopardí stín zarazil. Dešt'ovka s Ledovm drápem na něj udiveně pohlédli. "Stůjte! Nadechněte se, co cítíte?" rozkázal šeptem Leopardí. Ledový dráp se Dešt'ovkou uposlechli rozkazu. Nadechli se a..Ucítili to taky! Někdo z Vodních je zase na území Měsíčního klanu a není sám! Skupinka Měsíčních zaujala bojovou pozici. Byli připraveni chránit své území i za cenu vlastního života. Naštěstí pro ně, vál vítr směrem k ním, takže je Vodní nemohli ucítit. Tiše se plížili blíž. Už je aji uviděli. Dva Vodní válečníci! Leopardí stín na nic nečekal a skočil Na záda jednomu z nich. Ledový dráp ho napodobil a kočil na druhého. Dešt'ovka nevěděla co má dělat, komu má pomoct, ale rozhodla se, že pomůže Ledvému, jelikož Leopradí stín se jí zdál silnější. Přiběhla tedy k Ledovému a neznámému Vodnímu válečnikovi. Kousla ho do zadní nohy. Válečník zavřeštěl a přestal se soustředit, takže pro Ledového byla hračka ho převalit, skočit na něj a přišpendlit ho jeho ostrýma drápama k zemi. Držel ho, dokud nedobojoval i Leopardí stín. Leopardí si vedl dobře, ale najednou se mu pod nohy začala motat Dešt'ovka. Chtěla mu také pomoct, ale působila jen škodu. Vodní válečník si jí všiml, chytil jí a postavil ji před sebe jako štít. Leopardí stín ted' necěděl co má dělat. Nechtěl Dešt'ovce ublížit. Ach, proč se sem jen pletla... Leopardí se rozhodl zariskovat. Přikrčil se a dělal jakože mu chce skočit na záda. Doopravdy ho však přeskočil, a vrhl se na něj z druhé strany. Podařilo se! Leopardímu stínu se také podařilo přošpendlit nepřátelského válečníka k zemi. Leopardí zasyčel: "Co tady děláte?!" Cizí válečníci mu odpověděli jen úšklebkem. "Dobrá, vaše věc, když nechcete mluvit, půjdete s námi do tábora!" Skupina Měsíčních koček obkloopila nepřátele ze všech stran a avedla je jako zajatce do tábora.

Kdo bude 1.,2.,3.,...

28. září 2011 v 20:22 | Stříbrná hvězda
Kdo tady bude...
a) 1.-Může si říct o 2 jakékoliv články nebo diplomy (nebo jeden článek +jeden diplom).
b) 2.-Může si říct o jeden jakýkoliv článek nebo diplom.
c) 3.- Dostane diplom.

..:Nudím se, kdyby ste nevěděli:.

:DD

Končím...

28. září 2011 v 14:45 | Stříbrná hvězda
Hello.
Good day.
Bylo to krásné tři měsíce a našla jsem si tu hodně přátel,ale všechnmo jednou končí... :( Bohužél....
Teď,ale vážně *AHOJ* Dneska jsem se rozhodla že definitivně zruším BLOG!Ano SB ruším tento blog.A proč?To vám hned řeknu
První důvod-Mám malou návštěvnost
Druhý důvod-Blog už mě nebaví
Třetí důvod-Nekomentujete moje články
Čtvrtý důvod-Nemám nápady na články
Pátý důvod-Nemám čas
A sedmý důvod?
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.NALETĚL/A JSI ŽE? :D
Ano přátelé byl to chyták.Chtěla jsem vás jen trochu vystrašit,ale vy už jste určitě plánovali oslavu kuli tomu že si "RUŠÍM" Blog že? :D
Ale musím vás zklamat tento blog bude tady pěkně dlouho!To vám říkám rovnou :D


Kapitola 15.

26. září 2011 v 19:53 | Stříbrná hvězda |  Příběhy
Šedovous a Dešt'ová udělali jak jim Stříbrná hvězda mňoukla. Poslala je se vyspat a at' zítra jak vyjde Slunce přijdou do jejího doupěte.
Ledový dráp se ráno vzbudil dříve, aby ještě před Šavlíkovým výcvikem zašel za Žlutou tlapou. Postavil se před školku a odkašlal si. "Ledový drápe? To jsi ty?" zeptala se Žlutá. "Ano, jsem to já," odpověděl jí. "Pojd' dál," vyzvala ho Žlutá tlapa. Ledový dráp vešel, a pozdravil se se Žlutou tlapou. Chvíli si jen tak povídali, ale pka se už Ledový omluvil, že bude muset jít. Uviděl totiž Šavlíka, jak už netrpělivě postával před Učednickým doupětem. Rouzloučil se a odběhl k Šavlíkovi.
Lesní růže byla u sebe v léčitelském doupěti. Připravovala si zásoby. Měla pocit, že budou potřbné. Také ji napadlo, že by se jí už hodil učedník nebo učednice. Co kdyby se stala nějaká nehoda nebo něco podobného, a klan by neměl nového léčitele? Taková situace nasatala zatím v dějinách Měsíčního klanu jen jednou...A to, se naštěstí Ohnivý klan projevil jako velice laskavý a obětavý. Léčitel z Ohnivého klanu, naučil léčitelského učedníka Měsíčních vše, co potřeboval vědět. Takže Měsíční byli zachráněni. Ale co kdyby se už ikdo nezachoval jako předtím Ohnivý klan? To by bylo velmi špatné...Klan bez léčitele je jako klan bez velitele a válečníků...

Každý jednou zemře..Ale proč tak malý?? :(

24. září 2011 v 12:40 | Stříbrná hvězda |  O autorce
Víte jak jsem sem dávala fotky toho kotěte co se nám narodilo...No, ono už...není Plačící. Prostě se ztratilo :(. Jsou to už asi 3 dny...A v noci byla docela zima, takže si myslím že zmrzlo... :'(. Ono to totiž bylo takhle:
Ráno jsem vsatala šla jsem se do kuchyně nasnídat. Podívala jsem se z okna a viděla jsem převrácený ten koš, ve kterém bylo kotě. Šla jsem ven, že to spravím... Zvedla jsem koš. Šiška tam byla, ale to kotě ne...Prostě nikde nebylo Plačící. Hledala jsem ho všude...Ale prostě ne...Nikde nebylo... Plačící
No a jak jsem už psala, bylo to v době, kdy byla taková ta "zima". Takže pravděpodobně zmrzlo.... Prostě už tu s námi není. Je mi to líto... Ani jsme nestihli zjistit jestli to byla holka nebo kluk...Plačící To není fér! On/a měl právo žít...Vždyt to bylo jen malé kotě!!...Nechápu to...Co udělao že muselo zemřít? Plačící


Když vidím na té fotce ten tvůj úsměv...Doufám, že se ti tu s námi líbilo. PlačícíNezapomenu na Tebe. Byl/a jsi úžasné kotě... Plačící R.I.P.

Nový blog

18. září 2011 v 17:50 | Stříbrná hvězda |  Ostatní
Ahojte, založila jsem si nový blog Usmívající se. Http://wolfs-virtual-world.blog.cz/. Je to o vlcích. No jeslti chcete, podívejte se sami :).

Příběh Ostružinového drápa- 16. část

18. září 2011 v 17:48 | Stříbrná hvězda |  Ostružinový dráp
...O několik měsíců později...
"Ostružiňáku, Hnědko, předstupte před nás," promluvil Ohnivý měsíc. Ostružiňák i Hnědka udělali několik kkroků vpřed. OStružiňák byl trochu nervozní, ale především byl hrdý a št'astný. "Ostružiňáku........Prosím své předky, válečníky aby shlédli na tyto učedníky. Tvrdě cvičili a jsou připraveni stát se válečníky. Pak vám tedy z moci velitele klanu dávám tyto jména. Ostružiňáku, ty budeš odedneška zván Ostružinový dráp. Hvězdný klan oceňuje tvou chytrost a oddanost." Ostružnový olízl Ohnivému rameno. Ohnivý měsíc při tom zašeptal: "Jsem na tebe pyšný." Ostružinový dráp poodešel mezi válečníky. "Ted' ty, Hnědko. Ty budeš zvána Hnědozlatkou. Hvězdný klan oceňuje tvou moudrost a sílu." Hnědolatka udělala to co Ostružinový.
Celým táborem se ted' nesly jména obou nových válečníků. "Ostružinový dráp! Hnědozlatka! Ostružinový dráp! Hnědozlatka!..."

Moje kočka č. 1

18. září 2011 v 11:11 | Stříbrná hvězda |  O autorce
Jméno: Šiška
Věk: 2-3 roky
Zbarvení: Černo-bílá
Barva očí: Zelená
Povaha: Ustrašená, ale svým způsobem silná kočička.
Její příběh: Je to kočka z útulku pro nalezence. Takže nevíme přesně jak je stará. Když byla ještě malé kotě, musela si prožít něco hrozného. Je strašně ustrašená a plachá. Věří jenom mě. Vážně, když si ji já vezmu do náruče tak nic nedělá a někdy usne, ale když si ji vezme třeba mamka nebo tatka tak hned uteče... Taky třeba když nám jenom něco spadne už se krčí. Je nalezená, takže se neví co se jí stalo. Jsem ráda, že ji máme a doufám, že ona je taky ráa, že je u nás. Jinak je to mtaka 7 kotat. Mrkající

Upravená. Když pije ;).

Bella s Šiškou :D.

Moje fenka

18. září 2011 v 10:47 | Stříbrná hvězda |  O autorce
Jméno: Bella
Věk: 1 rok
Plemeno: Německý ovčák
Co miluje: Cvičák (extrémě ji to baví :D), pískací balonky
Co nesnáší: Když ji někdo stříká vodu do obličeje (ani se jí nedivím)
Povaha: Má hodně ráda lidi, hravá, přátelská- Prostě ještě štěně :D

Tatkto vypadala první den, když jsem si ji brali.


Současná podoba.


I když je střelená, miluju ji!


Je to prostě ještě takové štěne. :))

Mé fotky

18. září 2011 v 10:45 | Stříbrná hvězda |  O autorce

Trochu starší :D


Nejsem fotogenická.


Na fotkách vypadám jak debil...

Vlastně, nejen na fotkách....


Vypadám tak vždycky! :D

Ohnivá tlapa

17. září 2011 v 16:14 | Stříbrná hvězda |  Členové klanu a přihláška
Sice trochu později, ale přece:

Vím, že vypadá divně...

Severokotě- Severka- Severní zář

17. září 2011 v 16:13 | Stříbrná hvězda |  Členové klanu a přihláška
Trochu jsem na tebe a Ohnivou zapoměla :D. Takže tady je Severka:


Moje kotě

17. září 2011 v 12:33 | Stříbrná hvězda |  Ostatní
Tady jsou ty slíbené fotky toho kotěte. Vlastně mi to připoměla rainpaw jejím Mikešem ;). Takže tady jsou ty fotky:








Příběh Ostružinového drápa- 15. část

15. září 2011 v 18:50 | Stříbrná hvězda |  Ostružinový dráp
Povečeřeli a pokračovali dále v cestě. "Je to ještě daleko?" zeptala se Veverka. "Ne,už je to celkem blízko. Budeme tam zachvilku," odpověděl jí Ohnivý měsíc.
Ohnivý měsíc měl pravdu. Za chvíli tam byli (doopravdy to bylo jen 20 minut). "Světlá bouře, počkáš tady venku s Veverkou, ano? Já společně s Ostružiňákem dovnitř." Světlá přikývla a pomyslela si, jestli Ostružiňákovi trochu před Veverkou nenadržuje. Hned tu myšlenku, ale zavrhla, jelikož Ostružiňák byl přece jen starší a ve výcviku dál než Veverka. Veverka nepocítila žádnou závist, jen obdiv. obdivovala Ostružiňáka, že mohl jít do té tajemné "díry" společně s velitelem. A Ostružiňák? Tem byl nervozní, štastný a rozpačitý zároveň. Napadlo ho, jak asi v té tmavé jeksyni, kam nikdy nedopadly sluneční paprsky, uvidí a bude se orientovat. Ohnivý měsíc jakoby mu četl myšlenky, mňoukl: "Tak pojd', Ostružiňáku. Drž se za mnou. Znám cestu."
Prominte, že ted jsou tak krátké. Nemám vůbec čas.. :/ Ale zítra by měla taky být! Usmívající se

Téma týdne- Sourozenci

11. září 2011 v 21:01 | Stříbrná hvězda |  Témata týdne, příběhy...
Tématem týdne je SOUROZENCI. Rozhodla jsem se, že k tomuto tématu taky napíšu svůj článek. Na poslední chvíli, ale přece.
Sourozence mám dva. Starší sestru a mladšího bratra. Sestře je 16, skoro 17 a bráchovi témeř 8. Ano, jsem prostřední... Může to mít své výhody, ale i nevýhody. Třeba když musíte za své sourozence všechno dělat (to ale naštěstí není můj případ), sestra je na to už přece velká a brácha malý.
Řekla bych, že lepší vztah mám se ségrou. Je super, samozřejmě se někdy hádáme, ale ne tak často. Když má dobrou náladu je přímo boží. Ale když má blbou...Nejčastěji má však takovou tu střední (určitě víte jak to myslím Smějící se). Často mi aji pučuje svoje věci. Třeba malovátka, lak na nehty apod. Ale ne vždycky. Také se jí svěřuju mnohem víc než mamce. Kdo má starší sestru určitě mě chápe.
S bráchou už to tak dobré nemám. Hádám se s ním několikrát denně. Řekla bych, že skoro není den, kdy bych se s ním nehádala. Strašně mě štve.
Kdysi býval hodně často u babičky a určitě víte jak to dopadá. Byl strašně rozmazlený! Ted' už je to sice lepší ale přece. A já rozmazlené děcka přímo nesnáším!
No, kdo má mladšího sourozence (hlavně kluka) určitě ví své...
Určitě myslím, že nejsem sama kdo to má takhle.
I když, ale ani jeden není bez chyby, mám je ráda a nevyměnila bych je!!!
Usmívající se

Příběh Ostružinového drápa- 14. část

11. září 2011 v 20:10 | Stříbrná hvězda |  Ostružinový dráp
Běželi dlouho. Ohnivý měsíc vpředu, za ním Světlá bouře a nakonec učedníci. Bylo vidět, že Veverka, která byla učednicí jen krátko, byla hodně unavená. Ohnivý měsíc rozhodl, že zastaví, aby si odpočinuli. "Jestli máte hlad běžte si něco ulovit," mňoukl. Ostružiňák pohlédl na Veverku. Ta kývla. Společně vyběhli si něco ulovit. Světlá bouře šla také. Ohnivý měsíc zůstal sám. Vzpomínal jak sám šel tuhle cestu s Modrou hvězdou, Šedákem- ted' už Šedým pruhem, Havranem a Drápem. Při vzpomínce na Modrou hvězdu se mu sevřelo hrdlo. Vzpomínal na dobu, kdy byla jeho učitelkou. Na jejich první výcvik...
Veverka zavětřila. Ucítila pach myši. Byla velice blízko. Už chtěla skočit, když spatřila Ostružiňáka nesoucího v tlamě právě tu "její" myš. Podíval se na ní provokativním, ale ne ve zlém smyslu, pohledem a rozesmál se, když uviděl její výraz. Byla překvapená, tlamičku měla otevřenou a oči obdivně vykulené. Byl na ní legrační pohled.
Společně pak ulovili ještě dvě myši, jednoho hraboše a ještě nějakého holuba. S kořistí v tlamě se vydali zpátky k Ohnivému.

Díky :)

11. září 2011 v 10:09 | Stříbrná hvězda |  Ostatní
Chtěla bych poděkovat Veverce-DK za tenhle krásný dess. Nevím jak vm, ale mě se líbí :).
Díky Veverko!
P.S: Vím, že tu dlouho nic nebylo, ale nějak jsem neměla čas...

Příběh Ostružinového drápa- 13. část

5. září 2011 v 17:07 | Stříbrná hvězda |  Ostružinový dráp
Ostružiňák, společně s ostatními kočkami se šel rozloučit se svou velitelkou. Chtěl tam zůstat co nejdéle, ale Bílý vichr mu mňoukl at' se jde vyspat, že ho zítra čeká dlouhá cesta. Tak si Ostružiňák šel lehnout.
Brzy ráno do něj někdo dloubl. "Ostružiňáku, Veverko vstávejte!" zašeptala Světlá bouře. Ostružiňák i Veverka se hned probrali. "Rovnou jsem vám od Popelavé vzala bylinky. Tady máte, "podala jim nějaké zelené listy,"snězte to, zažene to hlad."
Ostružiňák snědl své bylinky a otřásl se odporem. "Fuj!" Veverka se také otřásla, ale nic neříkala. "Pojdte at' na nás Ohnivý měsíc nečeká," mňoukla Světlá.
Ohnivý měsíc už na ně čekal před vstupem do tábora. Když je uviděl přicházet, kývl hlavou a usmál se. "Připraveni?" Ostružiňák, Vevrka i Světlá bouře přikývli. Bílý vichr zrovna vyšel z válečnického doupěte a protáhl se. Všiml si skupiny koček u vchodu. Popřál jim hodně štěstí a šel vzbudit svou učednici. Ohnivý meěsíc vyrazil a ostatná kočky za ním.
Ostružiňák byl nervozní a št'astný zárověň.

Míně článků...

4. září 2011 v 20:20 | Stříbrná hvězda |  Ostatní
Od ted' už toho asi nebude tolik nebudu to stíhat..Jelikož je škola a já mám hodně kroužků...Dívejte
Pondělí- angličtina u babičky
Úterý- gymnastika
Středa- cvičák nebo gymnastika (budu to střídat :D)
Čtvrtek- karate
Pátek- gymnastika
Sobota- bud' volno nebo nějaké závody
Neděle- cvičák
A ještě k tomu jdu do sedmičky a jak psala rainpaw asi se už budu muset začít i trochu učit...No jo, mám toho hodně, takže nečekejte nějaké obrovské množství článků...