Kapitola 13.

25. července 2011 v 16:06 | Stříbrná hvězda |  Příběhy
Žlutá tlapa se už přestěhovala do školky. Jelikož se Říční bouře už vrátila ke svému válečnickému životu, byla ve školce sama. Pravidelně ji však navštěvovala Jezerka s Karamelkou. Žlutá si Jezerku vážně oblíbila. Ne, že by Karamelku neměla ráda, ale Jezerka jí byla bližší. Dokázala sedět u Žluté hodiny. Žlutá tlapa jí vyprávěla své příběhy z bitev nebo když byla ještě učednicí. Karamelka se vždycky v polovině příběhu slušně vytratila. I když ji ty povídání nebavily, chodila za Žlutou pravidelně, aby tam nebyla sama. V jádru to byla také hodná kočička.
Pro klan to bylo klidné období, dokud nezjistili že Vodní klan opět loví na Lvích skalách! Vždyt sám Sokolí měsíc mnoukl, že toto území bude patřit Měsíčnímu klanu. Stříbrná hvězda rozkázala, že toto území bude kontrolováno častěji než ostatní území.
------------------------------------------------------------------------
Stříbrná hvězda šla za Lesní růží. "Lesní růže, já zajdu za Skalním měsícem...Chci mu říct, že Ledový dráp, Říční bouře a Ohnivá cesta už to ví..." "Jsi si jistá, že to co děláš je správné?" zeptala se Lesní růže. "Lesní růže, vím, že bych tam neměla chodit, ale chci aby věděl, že už to ví."
Stříbrná se ohlédla, nechtěla by ji někdo viděl při odchodu z tábora. Povedlo se. Nikdo si jí nevšiml. Rozběhla se napříč svým teritoriem. Kolem Šedého balvanu přímo na hranici s Ohnivým klanem. Stříbrná zavětřila. Ucítila hlídku Ohnivého klanu. Naštěstí ten pach nebyl čerstvý. Stříbrná se zrovna chystala obejít hranice, když v tom na ni někdo skočil. Stříbrná pod váhou toho kočičí těla ztratila rovnováhu. Nečekala útok, vždyt ani nikoho necítíla. Válečník ji držel přišpendlenou k zemi. "Copak jsi zapoměla, že fouká vítr?" mnoukl válečník. V tom ho Stříbrná poznala. Skalní měsíc. Místo aby ona našla ho, našel on ji. Uvědomila si, že Skalní má pravdu, fouká vítr, asi stál tak, že ho nemohla ucítit, zato on, při prvním fouknutí větru ucítil ji. Skalní měsíc s ní slezl. "Dobrý?"
"Ano. Hledala jsem tě."
"Došlo mi to, byla jsi nervozní."
"Skalní měsíci, Ohnivá, Říční a Ledový už to ví."
"Jak se to dozvěděli?"
"To není důležité."
"Dobře."
"Jsem ráda, že tě zase vidím." Chvíli se tam ještě tak bratříčkovali. Potom už Stříbrná mnoukla že už musí jít. Naposledy se dotkli nosy a oba se rozběhli na své území, za svým klanem.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Stříbrná hvězda Stříbrná hvězda | 26. července 2011 v 9:40 | Reagovat

Nikdo? :-(

2 rainpaw rainpaw | 26. července 2011 v 10:43 | Reagovat

[1]: jo já.
mě se to líbí  teda píšeš dlouhé kapošky

PS. jak bratříčkovali co tím myslíš :-D  :-D

3 Stříbrná hvězda Stříbrná hvězda | 26. července 2011 v 10:48 | Reagovat

[2]: xD tahle ale teda není nijak dlouhá :-D ta je taková střední :-D :-D
P.S:Vážně to chceš vědět? :-D :-D ne, dělám si srandu, prostě kecali otírali si o sebe hlavy apod. :-D :-D

4 Roxi (Sestřička troufalé Bubble a roztomilé Shadow) Roxi (Sestřička troufalé Bubble a roztomilé Shadow) | 26. července 2011 v 16:36 | Reagovat

[3]: vážně jen to? :-D  no nic-krásná koapoška! :-D

5 Stříbrná hvězda Stříbrná hvězda | 26. července 2011 v 16:47 | Reagovat

[4]: možná i něco víc... :-D děkuju :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama